Jsme schopni obstát ve světové konkurenci, říká Bob Kufa

Ještě před začátkem letní sezóny se nám podařilo oslovit na rozhovor Boba Kufu, jednoho z nejúspěšnějších hráčů loňské sezóny a stávajícího halového mistra republiky. Bob se na léto připravoval v Rakousku. Ptali jsme se ho, proč se rozhodl strávit zimu v Klagenfurtu a také na to, jak to tam vypadalo. Zároveň jsme se i dozvěděli něco o jeho názorech na profesionální kariéru a možnosti Čechů uspět na světovém poli.

Ještě před začátkem letní sezóny se nám podařilo oslovit na rozhovor Boba Kufu, jednoho z nejúspěšnějších hráčů loňské sezóny a stávajícího halového mistra republiky. Bob se na léto připravoval v Rakousku. Ptali jsme se ho, proč se rozhodl strávit zimu v Klagenfurtu a také na to, jak to tam vypadalo. Zároveň jsme se i dozvěděli něco o jeho názorech na profesionální kariéru a možnosti Čechů uspět na světovém poli.

V roce 2012 jste byli s Hadrákem první na turnaji ve Varně. Jak vidíte nadcházející sezónu? Co chystáte?

Ano, Varna byla náš nejlepší výsledek minulé sezony. Stejně tak si vážíme 2.místa na turnaji Masters v Novem Sadu v červnu. Jsme tak nekorunovanými králi loňské série Masters, protože třetí turnaj, který měl být na Sicílii, se z organizačních důvodů nekonal. Letos jsou naplánovány taky 2 turnaje série Masters, a sice v Badenu a Novem Sadu. Nezbývá nám nic jiného než se snažit obhájit dosažená umístění. Ale protože se dá očekávat ještě větší konkurence, budeme spokojení i s umístěním v první čtyřce.

Jinak bychom se už rádi zaměřili na světový okruh. Stále sháníme dostatečně silné partnery na to, abychom mohli vyrazit na Grand Slam do Argentiny, protože potom si myslím, že by bylo nemožné se dostat do Grand Slamů tady v Evropě (Haague, Řím, Berlín). Myslím kvůli bodům. Kvalifikace jsou letos omezenější, takže dostat se už jen do kvalifikace bude vyžadovat hodně bodů. Jakmile se tam dostaneme, jsme schopni konkurovat. My momentálně zaostáváme spíš bodově. Proto by se hodilo jet do Argentiny, kam se dá očekávat, že nepojedou úplně všichni. Volné chvíle vyplníme supercupy v Čechách a Rakousku.

Jak sháníte sponzory? Argentina už je docela velký výdaj, jak se vám daří ve shánění partnerů na takovou cestu a další výdaje?

Argentina je obrovský výdaj, ale kdybychom nebyli přesvědčeni, že je to klíčový turnaj pro celou nadcházející sezonu, tak bychom tam nejezdili. Odhadem to spotřebuje tak třetinu celého rozpočtu, protože pak už počítáme s turnaji de facto jen v Evropě. Shánění sponzorů je někdy náročná věc, někdy máte štěstí jindy zase ne. Hodně nám pomáhá náš trenér Milan Hadrava stejně jako Jarda Samek z Ideastavu, který je můj takový generální sponzor již 3.rokem. Díky těmto lidem to zvládáme. Jinak Milan Hadrava je Honzův táta, což se na tréninku projevuje jen tím, že je tam větší sranda, protože se často hecujou. S Milanem už taky začínám 3.sezonu a jsem velmi spokojen. Díky své kariéře má skvělý vhled do hry.

Na letní sezónu jsi se připravoval sám v Rakousku, v Klagenfurtu. Popsal bys, jak dlouho tam už jsi a proč sis vybral Rakousko? Přeci tam není tepleji než v Česku, tak z jakého důvodu?

Ano, připravoval jsem se tu částečně sám, Honza Hadrava hraje za Duklu Liberec. To však zase tolik nevadí, protože vím, že na Dukle se maká. Ačkoliv je to trochu odlišný sport, pořád je to dobrý trénink i pro beach. Tepleji tu opravdu není, ale je tu krásně. Klagenfurt jsem si vybral mimo jiné proto, že je to Mekka beachvolejbalu, takže jsem přímo u zdroje. Chodím skoro každý den kolem centrálního kurtu místního Grand Slamu a v letošní sezoně Mistrovství Evropy. To místo mi dodává energii a já jemu taky. Bude se to hodit, až tady budeme na přelomu července a srpna bojovat, věřím, o vysoké příčky. Hlavní příčinou ale je, že se mi ozval kamarád Xandi Huber (2.rakouská reprezentační dvojice), jestli nechci zkusit rakouskou ligu spolu s beachvolejbalovými tréninky. Jelikož jsem v loňském roce hrál pouze šestky za Aero, chtěl jsem vyzkoušet, jaké to je kombinovat beach a šestky. Jsem již téměř na konci pobytu a můžu říct, že to bylo rozhodně přínosem. Na šestkové tréninky jsme chodili průměrně dvakrát týdně plus o víkendu jeden zápas, zbytek jsme trávili na beachi a v posilovně. Zápas mě udržuje v rytmu, protože trénovat je sice super, ale já potřebuju i zápasovou akci, hrát trochu pod tlakem a užít si hru.  Z tohoto pohledu je to skvělé. Snažil jsem se vyhýbat tomu, abych měl v jeden den beach a šestky. Tělo by z toho bylo zmatené. Samozřejmě to vše prokládám stabilizačními cviky, bez nich by to nešlo. Minulý rok mi to dělalo jisté zdravotní komplikace, teď už je to v pořádku. Písek je opravdu výborný stabilizátor.

Jak vypadala vaše zimní příprava?

Můžu tady popsat ukázkový týden, který se samozřejmě občas měnil dle aktuální zátěže, zdravotního stavu, šestkových povinností apod.

• pondělí – posilovna, trénink beachvolejbal
• úterý – atletický trénink na rychlost, beachvolejbal, kickbox
• středa – posilovna, trénink beachvolejbal
• čtvrtek – skokanský trénink, trénink beachvolejbal nebo šestky
• pátek – posilovna, šestkový trénink
• sobota – zápas
• neděle – regenerace

Fyzickou přípravu v posilovně už si řídím spíš sám po konzultaci s osobním fyzioterapeutem, přeci jen už vím, co potřebuji. Na beachvolejbalových trénincích byl kladen důraz na přesnost úderu spolu s nechybováním, na obranu v poli a na servis. Samozřejmě celkově na všechno, ale tohle mi nejvíc zůstalo v těle a paměti.

Koho všeho jste měli v Klagenfurtu k dispozici?

Pominu-li šestky, tak na beachi máme k dispozici australského trenéra Tristana Boyda. Je to trenér Xandiho, takže se mu pochopitelně věnuje o něco víc, nemůžu si však stěžovat, že by nás zanedbával. Má dobré metodické oko a na cokoliv se ho zeptám, vždy se rád podělí se svým pohledem, ale nepodsouvá mi ho. To mi naprosto vyhovuje. V rámci regenerace jsme chodili s českýma klukama (Tichý, Dumek) do místního jezera Wörthersee. Já vydržel chodit celou zimní sezonu (rekord je při nějakých -9 stupních), bylo to super, asi založím svaz českých beachvolejbalových otužilců. Potom máme přístup do hotelového spa, k dispozici je fyzioterapeut. Co se sparingu týče, jsme tu tedy celkem tři Češi, Xandi Huber a Robin Seidl. Občas přijel nějaký tým (ať z Německa či Rakouska) nebo se občas přidali šestkoví hráči. Všechno ale řídí centrální osoba Xandi.

Jaké poskytuje Rakouskou zázemí svým hráčům? Liší se rakouský přístup od českého?

Rakousko je rozhodně na vyšší úrovni. Inspirují se od Němců, takže jsou něco mezi námi a právě Němci. Je to vidět už na počtu dvojic, které objíždějí turnaje. Teď v Turecku na satelitu hráli country-quotu Němci, Rakušáci, Rusové, Norové, Švýcaři a Nizozemci, neboli země (kromě Norska), které pracují s mládeží, mají velkou podporu od svazu s kompletním zázemím. V mých očích je ten rozdíl znatelný. Nechci však kritizovat ABV. Co bylo, to bylo, můžeme to zapomenout a věřit, že se to v dobré obrací. Zatím to nevypadá špatně.

Co myslíš tím „v dobré se to obrací“?

ABV přišla s projektem Rio 2016, kdy na pole beachvolejbalu vstoupil silný partner a chce podporovat jak české turnaje, tak potenciální dvojice pro olympijské hry v Rio de Janeiru. Došlo tak k jistým organizačním i personálním změnám, zavedly se komunikační kanály, které docela fungují. Věc celkově dostává alespoň nějaký charakter. Tak uvidíme.

Máte od ABV nějakou podporu?

Nemyslím si, že je třeba zabíhat do nějakých detailů. Některé věci se mění, jiné jsou stále zkostnatělé. Minulé roky jsme byli bez podpory (pominu-li divokou kartu na Prague Open).

Co je podle Tebe nejnáročnější na tom, uspět jako český hráč v beachi v evropském a nebo i světovém měřítku?

Na úvod je nutno říct, že vzhledem k tomu jak jsme malý národ, si nevedeme vůbec špatně. Vždyť jsme naplnili 3 ze 4 možných míst na olympiádě. To je statistika spíš velmocí. Takže je vidět, že to rozhodně jde. Samozřejmě bez peněz se nedá dnes skoro nic. Hospodářský vývoj však naznačuje, že to nejhorší máme už zase na nějakou dobu za sebou, naopak všechno se trochu pročistilo a může se začít stavět na zdravějších základech. Tím vzkvétá půda i pro sponzoring. Pak už je to taky o osobním marketingu té dané dvojice. Nikdo vám nedá nic zadarmo a každý chce vidět nějaké výsledky a přínosy své práce a svého příspěvku. S financemi se pak dají obejít přírodní podmínky. Strávit v zimě měsíc až dva v teple podle mě bohatě stačí na přípravu na sezonu. Protože to sluníčko a vítr zase nepotřebujete ke všemu. Fyzická příprava a případné technické nedostatky se dají dělat v ČR. Chci říct: na co je vám sluníčko nebo vítr při tréninku bloku nebo techniky podání? Větší problém vidím právě v tom personálním složení. A to jak trenérů, tak především hráčů. Tohle spolu samozřejmě souvisí. Vždyť jakou motivaci by měl trenér mít, když tady nejsou špičkoví hráči, kteří chtějí hrát jen beachvolejbal? Proto dochází k rekrutaci trenérů i hráčů z šestkových řad. Je to řešení, není to špatné řešení, ale není to ideální řešení. Jsme volejbalový národ a bylo by tady dost hráčů na to mít jak špičkové šestkové, tak beachvolejbalové hráče. Problém je, že se tak nějak plácáme mezi tím a máme strach se rozhodnout.

Máte před sebou nabitou sezónu – na co kladete největší důraz?

Jak jsem řekl, bohužel trénujeme odděleně, takže klademe důraz na rozvoj individuálních schopností. Výhoda je, že jsme se za tu jednu společnou sezonu pěkně našli, vnímáme se na hřišti, takže nepotřebujeme tolik trénovat spolu. Samozřejmě, že by to bylo lepší a posunulo by nás to dál, ale situace je takováto a momentálně není jiné východisko. Já už nejsem v letech, kdy bych se něco měl učit. Jestli něco neumím, je pozdě. Nevidím však nějaké vyložené díry, takže se zaměřuju právě na přesnost jednotlivých HČJ a rozvíjím svého ducha, který mi umožňuje zůstat při hře klidný.

Kdo je pro vás v Česku největší konkurence?

Dobrá otázka. Najdou se tady dvojice, které nás dokážou občas potrápit, ale my se chceme etablovat především na světových potažmo evropských hřištích. Pokud ještě budou hrát, tak musíme stále počítat s Kubalou a Benešem.

Co plánuješ po skončení letní sezóny – budeš trénovat v ČR?/Rakousku?/šestky?

Na mě je příliš brzy na tuto otázku. Ale už jsem se vyjádřil celkem pozitivně ke kombinaci šestek a beache. Vzhledem k podmínkám to zatím stále vidím jako nejpřínosnější variantu.

Foto z via-volley.cz