Bobb Kufa: „Po dlouhé době jsem našel parťáka, se kterým to fakt klape"

Jak si užíváš posezónní pauzu?  

Pořád si ji užívám plnými doušky, protože uběhlá sezóna mě opravdu překvapila, takže z ní pořád žiju a jsem z toho stále nabitý. Vzpomínky na různé turnaje a okamžiky se mi až doteď honí hlavou. Nicméně začíná podzim, a to je pro mě nejhorší část roku, protože letní sezóna je nejdál a já mám ten sport fakt rád. Na druhou stranu je to takové klidnější období, kde si člověk může hodně věcí promyslet. Abych to shrnul, tak je teď ta pauza moc fajn, ale už bych se zase někam vrhnul.   

Slyšel jsem o tobě, že si musíš dávat posezónní pauzu o něco delší, protože beach hraješ už tak dlouho, že si od něj potřebuješ déle odpočinout. Je to tak?   

Je to tak, že postupně přicházím na kloub tomu, že není až tak důležité trénovat beach, samozřejmě není dobré být úplně bez pohybu, a spíše se v pauze věnovat nějakým doplňkovým sportům. Začínám si za touhle teorií stát víc a víc, protože jsem si to jako mladý nemyslel, a teď už jsem ve fázi, kde ne že bych nemusel trénovat, ale spíš už si nemusím tolikrát šáhnout na míč. Tím, jak jsem u tohoto sportu dlouhou dobu, tak to mám už nějak nahraný a potřebuji spíše udržet tělo v dobré fyzické kondici, aby ten stroj byl takzvaně dobře namazanej. Zároveň jak hraji dlouho, tak nechci, aby se mi stalo to co bráchovi. I když to asi jednou přijde, že si najednou řekl: “Dost a už nechci volejbal vidět, už mě to nebaví a jsem toho plnej.”  

Kdybych za tebou přišel měsíc před tvojí první letošní medailí v Opavě a řekl ti, že tuhle sezónu s Adamem Waberem vyhraješ 5 medailí na českém okruhu, budeš druhý na MČR a pátý na světovce, co bys mi na to řekl?   

Kdybychom si psali, tak bych ti napsal LMFAO (zkratka ustanovující upřímné pobavení jejího autora, pozn. red.). Určitě bych se vysmál, ani ne tak tobě, jako spíš nám a řekl bych ti, že to je hezký, že mi takhle věříš, ale že to není reálný. Protože ta česká tour teď prochází nějakou obměnou, nastupuje prostě mladá generace, která je čím dál tím silnější. Už jsme posledních pár mohykánů z té starší party, a ti mladí jsou fakt nabušení a dynamičtí, takže jsem očekával, že každý turnaj vyhraje někdo jiný. Je tady fakt třeba sedm týmů, které můžou vyhrát turnaj, a jsou tam mezi nimi minimální rozdíly. To, že se stalo, že jsme byli víceméně skoro vždycky na bedně, považuji za malý zázrak a vysvětluji si to tím, že jsme si s Adamem fakt sedli po nějaké chemické stránce. Cítím tam velký synergický efekt. Kdybych sečetl naše jednotlivce, tak by to dalo méně, než to nakonec dalo v tom výsledku. Po dlouhé době jsem našel parťáka, se kterým to fakt klape. Na hřišti jsme se pochopili víceméně okamžitě a teď už se to snažíme pouze vykrystalizovat. Otázka ovšem je, zda to bude pokračovat, protože Adam zaujal svými výkony spoustu lidí, takže ani jeden zatím nevíme, jak to bude dál. Každopádně ta chuť spolu pokračovat tam určitě je, ale je možné, že dostane tak dobrou nabídku, že se nebude dát nic dělat.   

Pověz nám příběh, jak to s Adamem vlastně celé začalo.  

Je to taková veselá story, kdy po sezóně, co jsem hrál s Honzou Mrkousem, jsme věděli, že pokračovat nebudeme. Mrky byl na další sezónu už domluvený s Fandou Piherou, takže jsem takhle dopředu věděl, že osiřím. Udělal jsem si tedy na konci září seznam pěti až šesti hráčů, které jsem měl v plánu oslovit. Adam na tomto seznamu byl taky, protože mě už nějakým způsobem oslnil svými výkony z této sezóny. Adam prý měl v hlavě také takový seznam, o kterém mi později řekl, že jsem na něm byl poslední. Sice to byla tehdy sranda, ale hlavní pointa této krásné pohádky je, že se proťaly naše seznamy, a tak jsme se dali dohromady.   

V čem tedy spočívá ta vaše synergie?  

To ti asi nedokážu přesně popsat. Blbě bych to přirovnal ke vztahu s holkou, kde si s jednou nesedneš a rozejdete se po čtrnácti dnech, a u další si řekneš, že dobrý a skončíte spolu na celý život. Přijde mi, že to je spíše na nějaké mimosmyslové úrovni. Adam je na tom fyzicky skvěle, balón má v ruce a má obecně skvělé předpoklady, ale to samo o sobě stále neznamená, že bychom spolu my dva měli být úspěšní. Každý člověk si s někým sedí a s někým ne, s někým jenom na hřišti a s někým to zase ani tam nejde. Takže v tomto ohledu nedokážu dát nějaký návod, prostě se to podle mě musí zkoušet. Já jsem známý svou kvantitou spoluhráčů, jelikož jsem to české pole docela probral. Tím pádem jsem si říkal, že už by mi to mohlo konečně klapnout a naštěstí to klaplo. A taky je Adam velký bojovník s poměrně silnou vůlí – a to je výborná kombinace, která mi sedí.  

Jak bys porovnal své předchozí dlouhodobější spoluhráče, čímž konkrétně myslím Pavla “Lasa” Rotrekla, tvého bratra Davida Kufu a Honzu Hadravu, vůči Adamovi?   

To je hezká otázka. Řekl bych, že Adam z nich byl silově nejvybavenější. Aniž bych chtěl křivdit Hadrákovi, jehož parametry si nedovolím v tuto chvíli srovnávat – bavím se o době, co jsme spolu hráli. Oproti Hadrákovi, který si jakožto poctivý šestkař zakládal na ráně, se Adam ve hře snaží být o něco kreativnější co se technických úderů týče. Ale samozřejmě i tu ránu má skvělou, takže v tomhle by mohli být srovnatelní. Zase na druhou stranu tu je můj bratr, který to nehrál dynamikou ale hlavou, což máme spolu možná trochu podobné. A Laso byl takový přírodní talent. Kdybych tam měl najít nějaký společný jmenovatel, tak bych řekl, že to byla veliká touha vyhrát v každém zápase a již zmíněná bojovnost.  

Jak se ve vašem týmu projevuje rozdíl skoro patnácti let?   

Ani moc ne. Já si teda myslím, že nejsem úplně typický představitel svého věku, ale přeci jen už pár těch let za sebou mám. A Adam mě pravidelně oslovuje starouši, na což jsem si zvykl a nijak mě to nedráždí. Na hřišti jsem nikdy nebyl a nikdy asi nechci být ten mentor, naopak chci hlavně, abychom byli především parťáci. Samozřejmě co se týče taktiky, tak to většinou vedu já, ale vždycky je to o dialogu. Myslím si, že to je i jeden z faktorů našeho úspěchu. Kdybych Adama na kurtu cepoval, tak on by z toho byl pravděpodobně nesvůj a nefungovalo by to. Co se týče toho věku, tak mě mladý svět hodně zajímá, protože je to pro mě docela zajímavá sociální sonda, takže já se Adama hodně ptám. Například jsem nedávno úspěšně absolvoval školení instagramu, za které tímto Adamovi děkuji. Výsledkem čehož jsem si založil svůj vlastní profil, takže mě určitě všichni sledujte.