Turnaje beachvolejbalu dospělých v ČR

Beach volejbal v ČR

Autor Jan Dumek

úterý, 20. srpna 2019

Turnaje beachvolejbalu dospělých v ČR

"V současné době se již dívám na české turnaje zejména jako na nástroj propagace beachvolejbalu a možnost zápasové praxe pro české hráče, kteří jsou na cestě k mezinárodní kariéře."

Téma, kterým chci začít komentovat jednotlivé kapitoly rozvoje beachvolejbalu, je téma turnajů.

Nedá mi to a začnu poznámkou k právě skončenému turnaji FIVB 4* WT v Ostravě (Pozn. redakce: Článek byl Honzou napsán 10.6.2019.) a to pozitivní poznámkou. Z mého pohledu jde opravdu o výbornou akci. Nejen, že české týmy (2018 Hermannová-Sluková a 2019 Perušič-Schweiner) vždy dosáhnou výjimečných výsledků. Nejen, že další čtyři české týmy si zahrají proti těm nejlepším týmům na světě a dalších šest týmů si vyzkouší kvalifikaci. Ale hlavně mě na této akci fascinuje rozměr: živé přenosy na ČT sport po celý den již od kvalifikace se studiem v areálu, centr kurt pro tři a půl tisíce diváků byl na víkend téměř vyprodán ještě před akcí. Již v den kvalifikace byly tribuny slušně zaplněné dětmi ze škol z okolí a každý den počet diváků rostl. Dále „fanzóna“ byla velmi dobře udělaná.

Tato akce je zkrátka velkou reklamou beachvolejbalu v ČR. Samozřejmě by se našly malé chyby, na které občas upozorní hráči, ale to se stává a věřím,že do příště napraví. Rozměrem a organizací by opravdu turnaj mohl být na úrovni Majorů, tedy pětihvězdičkových turnajů FIVB WT. Doufám, že tímto směrem uvažují i organizátoři a že se pětihvězdičkového turnaje v Ostravě dočkáme ještě před olympiádou v Tokiu.

Teď již k tématu: turnaje ABV jsem bral dlouho jako samozřejmost, nevěnoval jsem tomuto tématu nikdy velkou pozornost, protože jsem se osobně jako hráč vždy soustředil na mezinárodní turnaje. Ano, často jsme mezi hráči porovnávali turnaje, které hrajeme v zahraničí a na domácí scéně. Často jsme si postěžovali, že by to u nás mohlo být lepší, protože máme dobrou úroveň sportu, ale málo diváků a slabou propagaci sportu. Turnaje byly mnohdy v malých areálech, kam přijdou buď skalní fanoušci (a těch není mnoho) a vybrané rodiny hráčů.

Hned na začátek je nutné zmínit, že za turnaje a kalendář turnajů je zodpovědná rada ABV, která je však podřízena „subjektu“, který na ČVS rozděluje rozpočet pro BV („subjekt“ píšu proto, že v minulosti byl správcem rozpočtu BV tzv. projekt Beach Rio 2016, později úsek BV. Rozpočet je vždy schvalován SR a nejvyššími orgány svazu).

Téma jsem začal brát vážně v době, kdy turnaje ABV byly absolutně bez finančních dotací. Na konci sezony 2014 jsem začal pracovat se Simonem Nauschem na projektu „Beach Rio 2016“ (což byla vlastně správa celého českého beachvolejbalu 2013 – 2015). Při sestavování rozpočtu mě až překvapil důraz Simona na českou tour – tehdy byla jasná pravidla: 5 turnajů českého poháru pro každou kategorii (určeno pro širší českou špičku, 50 000 Kč prizemoney na kategorii a turnaj) jako páteř tour, 2-3 super cupy (určené pro top české týmy a zahraniční, 100 000 Kč prizemoney na kategorii a turnaj, SC organizuje po své ose agentura, které ČVS prodal práva na beachvolejbal) s vrcholem UNIQA MČR (česká špička) a doplněním jsou turnaje letního poháru. Každý český hráč měl tak jistotu 8 až 9 dobrých turnajů v ČR, kde se dá i něco vydělat. Je nutné k tomu dodat, že český BV v té době měl partnera, který investoval do turnajů.

V současné době se již dívám na české turnaje zejména jako na nástroj propagace beachvolejbalu a možnost zápasové praxe pro české hráče, kteří jsou na cestě k mezinárodní kariéře.

Myslím, že cesta založená Simonem byla velmi dobrá a naplňovala oba výše zmíněné cíle. Beru tuto strukturu jako základ a od této „základny“ bychom se měli odrazit dále: větší propagace turnajů, zlepšování podmínek hráčům, povýšení jednoho až dvou turnajů SC či ČP na mezinárodní úroveň – MEVZA turnaj, FIVB 1* apod.

Zde navrhnu systém turnajů BV na českém území, kterou jsem sepsal s ohledem na rozvoj reprezentace (herní praxe pro české hráče, zejména na mezinárodní úrovni) a propagaci sportu velikosti beachvolejbalu (rostoucího sportu, který je atraktivní na pohled):

  1. jedna vrcholná akce – FIVB WT 4*-5* nebo ME;

  2. jeden turnaj nižší mezinárodní úrovně FIVB WT 2* – mladší české týmy získají velmi dobré zkušenosti a body, top týmy mohou získat až 400 bodů na tým (což je stejně jako 9. místo na 4*) a turnaj je poměrně levný – určitě si zahraje 8 českých týmů hlavní soutěž;

  3. MČR;

  4. Tři turnaje super cup;

  5. 5 českých pohárů na kategorii – tyto turnaje nejsou v době turnaje kategorie 1-4, tvoří páteř domácí tour;

  6. doplňkové soutěže regionálního formátu – mohou být kdykoli a v jakémkoli počtu (v takovémto formátu budou organizátoři o hráče „soupeřit“ a tím se zvýší tlak na podmínky turnajů a podmínky hráčů na turnajích).

    Turnaje a-d záleží velmi významně na zdrojích financování, povětšinou na dotacích z MŠMT, kraje, města, případně komerčních partnerech. Svaz by zde měl plnit roli především vyjednávače, garanta zkušenosti a kvality a také nositele „know-how“. U turnajů nižších, e-f, je především potřeba včasná komunikace s jednotlivými organizátory, důležitý je zejména servis v podobě jasných smluv a podmínek pro promotéry, pomoc v oblasti propagace a PR.

    Dále je z mého pohledu nutné udržovat největší české turnaje dlouhodobě ve stejných lokalitách, aby se na beachvolejbal naučili chodit místní diváci. Dalším nápadem, který je od mého bývalého spoluhráče, je organizovat turnaje společně s místními slavnostmi (toto splňuje velmi dobře Slovácké léto v Uherském Hradišti – osobně jsem tam nikdy nebyl, ale slyšel jsem na akci vždy chválu. Vím, že postavit centr na náměstí a zaplnit ho pravidelně diváky je perfektní výkon místních organizátorů).

    Roli ČVS vidím zejména v tom, že svaz určuje směřování v jednotlivých kapitolách rozvoje beachvolejbalu (zde v turnajích ABV dospělých) a nastavuje jasná pravidla pro soukromé subjekty, které se chtějí věnovat rozvoji BV. Zde se nevyhnu kritice současného stavu: turnajů je málo a podmínky jsou horší (např. prizemoney na turnajích českého poháru jsou nižší v řádu desítek procent než v roce 2015), navíc v tomto tématu (turnaje) nevidím, že by svaz ukázal jasný směr, kterým chce jít. Je fér dodat, že i já jsem členem rady ABV (tzn. spoluzodpovědný), bohužel některé věci se mi nedaří prosadit, např. navrhoval jsem něco jako programové prohlášení rady ABV – ani záměr mít tento dokument neprošel.


    V příštím článku se zaměřím na strukturu juniorských turnajů.


    Foto: https://www.facebook.com/dumekbercik/


    Generální partner

    Stample!

    Partneři a sponzoři

    Birell Plzeňský Prazdroj Koktejl S-Centrum Benešov
    Gymnázium Pardubice Mozartova Levitas HIKO SPORT Plzeň pro sport JIP GALA KMOTRA Hanka Mochov