Martin Ermacora: „Díky beachvolejbalu můžu cestovat po celém světě. Není to vždy ale snadné.“

Rozhovory

První část rozhovoru s Martinem Ermacorou prozradila, jak se se svým spoluhráčem naučili během zápasu využívat energie z tribun plných fanoušků. Tento úspěšný mladý beachvolejbalista z Rakouska si ale z turnajů vozí rád nejen sportovní zážitky. A co mu plážový volejbal v životě dal a co mu naopak bere?

Je asi málo lidí, co by neradi cestovali. Jenže není cestování jako cestování. Ne každý se zvládá frekventovaně přesouvat z místa na místo, ze státu do státu, z jednoho konce světa na druhý, a to i několikrát do týdne. Nemluvě o tom, že by měl na všech těch místech ještě předvádět vrcholové sportovní výkony. Beachvolejbalová sezona je poměrně krátká, a tak se většinou ve čtyřech letních měsících hráči nezastaví. A to doslova. Každý týden stráví v jiném koutě světa.

„To, čeho si vážím na svém profesionálním sportovním životě nejvíce, je, že jako vrcholový hráč plážového volejbalu můžu cestovat po celém světě.“ 

Martin tedy rozhodně nepatří mezi ty, kterým by časté cesty vadily. Ba naopak, užívá si je. Kromě beachvolejbalových vzpomínek si mladý Rakušák vždy z ciziny snaží odvézt i něco navíc. „Pokaždé, když navštívíme novou zemi, tak se snažíme poznat z místní kultury a životního stylu co nejvíce. To se ale převážně poštěstí jen na soustředěních, kam se jezdíme na letní sezonu připravovat už od prosince. Když jste v cizí zemi na turnaji, tak většinou takový profesionální volejbalista pozná jen místní taxi služby, hrací kurty, možná restaurace.“

Díky svému volejbalovému životu Martin kromě poznávání a objevování neznámých krajů získává ještě něco opravdu cenného – nové přátele. „Díky beachvolejbalu jsme už navštívili každý kontinent a máme přátele po celém světě,“ oceňuje rakouský hráč na své sportovní profesi.

Samozřejmě cestování tohoto druhu má svá pro a proti. Náročný program vrcholového plážového volejbalu hráčům naopak neumožňuje moc často vídat svou rodinu, přátele a Martina moc mrzí i spousta propásnutých narozeninových oslav. To už je ale úděl profesionálních sportovců. Na cestách si dodává pocitu domova tak, že se svými blízkými zůstává v kontaktu alespoň prostřednictvím video hovorů a jiných technologií.

„Přesto jsem opravdu rád za to, co dělám a ve svém životě bych nic nezměnil!“ dodává na konec Martin Ermacora.

Martinovi přejeme mnoho dalších úspěchů a jeho tým můžete sledovat na Facebooku.

Foto: Andrew Rinkhy Photography