Mgr. Kateřina Průchová: "Cílem by vždy mělo být vybudovat u dítěte pozitivní vztah k pohybu, který mu bude přinášet radost a potěšení."
"Vnímej své tělo!" Těmito slovy zakončila fyzioterapeutka Kateřina Průchová její péči o beachvolejbalisty po dobu italského soustředění. Katka spolu se svoji kolegyní Kateřinou Hoškovou založily Fyzioterapii Levitas, která s Beach Service úzce spolupracuje.
Je znát už na základní chůzi a postoji, kdo je beachvolejbalista?
Určitě jsou zde sporty, které se na držení těla sportovce jasně projeví. My poté můžeme odhadnout, že daný člověk dělá určitý sport. Například u plavců jsou charakteristická široká ramena či u cyklistů sklon k nahrbené hrudní páteři. Beach volejbal je však poměrně tolerantní k rovnoměrné zátěži pohybového aparátu. Proto u kompenzovaného hráče poznáme, že je sportovec, ale neurčíme na první pohled, že se jedná právě o beach volejbal. Pokud však dochází při hře ke špatným pohybovým stereotypům, můžeme beachvolejbalistu rozpoznat velmi snadno a také vytušíme, že má, nebo v budoucnu může mít, bolesti. Například pokud volejbalista nestabilizuje při úderu trup, nalézáme u něj často předsun pánve a záklon trupu, který vede k velkému přetěžování páteře. To pak může vést nejen k bolestem zad, ale také k bolestem ramene pro špatné vyvážení aktivity svalů ramenního pletence. Toto přetížení nacházíme především u hráčů, kteří si neosvojili správnou techniku úderu.
Co by měl beachvolejbalista nejvíce kompenzovat? Respektive, kterou oblast by si měl nejvíce hlídat?
Je důležité si uvědomit, že v našem těle vše souvisí se vším. Proto by bylo chybou zaměřovat se při kompenzaci vyloženě na jednu určitou část těla. Samozřejmě, že při otázce, co by měl volejbalista nejvíce kompenzovat, nás napadne zejména oblast ramenních pletenců, jelikož zde dochází k jednostrannému přetěžování. Je však důležité postarat se i o oblast trupu a pánve tak, aby se horní končetiny měly o co zastabilizovat, aby se měly o co opřít. Aby ramenní kloub a celá horní končetina dokázala vyvinout dostatek síly, rychlosti a přesnosti, je pro ni nezbytné mít dobrou oporu v trupovém orgánu. Je vhodné volit kompenzační cviky, které propojují pohybový aparát jako celek včetně pánve a dolních končetin.
Je pravdou, že beachvolejbalisté jsou postavou jedni ze svalově nejlépe rovnoměrně vybavených sportovců - díky pohybu v písku a komplexnosti pohybů?
Rozhodně se shodneme na tom, že pohyb v písku naboso je pro náš pohybový aparát velmi vhodným pohybem. Dochází zde k velké stimulaci hlubokých nervových receptorů, které se zásadně podílejí na naší svalové koordinaci. Kvalitní svalová koordinace je pro sportovce nesmírně důležitá. Mimo jiné je jednou z hlavních prevencí před úrazy v důsledku sportu. Rozhodně se domnívám, že beachvolejbalisté mohou disponovat opravdu velmi kvalitní svalovou souhrou. Už jen samotné padání do písku, výběr balonu v rybě a následné vstávání s oporou o horní končetiny je velkým přínosem, co tento sport nabízí. Do naší ordinace ovšem přicházejí i beachvolejbalisté, kteří už před počátkem jejich zaměření na beach volejbal měli narušenou svalovou souhru. Jelikož pohyb v písku je pro pohybový aparát a svalovou koordinaci velmi náročný, může u těchto hráčů docházet k progresi svalového přetížení. Proto pokud má člověk, který se chce věnovat beach volejbalu, potíže s pohybovým aparátem, měl by se velmi důkladně věnovat kompenzačním cvičením, případně navštívit fyzioterapeuta pro optimalizaci držení těla a zapojení svalstva do pohybu.
Na co bychom se měli nejvíce zaměřit u nových členů, kteří do našeho sportu teprve vstupují?
Zejména u dětí by měl trenér sledovat, jestli u nich nejsou patrné nějaké odchylky v držení těla nebo pohybové koordinaci. Pokud jde o děti s různými poruchami pohybového aparátu, bylo by vhodné, aby tyto děti byly sledovány na fyzioterapii či ortopedii - zda dochází ke kompenzaci, či zda se stav nehorší. Ideální je, pokud sportovní klub přímo spolupracuje s fyzioterapeutem a trenér tak může jednotlivé případy s fyzioterapeutem prokonzultovat. Tato spolupráce je přínosná zejména u dětí, které mají se sportem větší ambice. Může se tak předejít různým přetížením nebo zraněním do budoucna. U nových členů všech věkových kategorií bude vždy na prvním místě správná technika úderů. Dále je samozřejmě zásadní vysvětlit sportovcům důležitost dynamického strečinku před sportovním výkonem a klasického strečinku po výkonu.
Kolik hodin týdně by se měli naši sportovci věnovat kompenzačním cvičením, aby dobře chránili svá těla?
Na tuto otázku nelze odpovědět obecně, jedná se o individuální problematiku.
Je tam nějaká úměra s tím, kolik hodin týdně trénují jen beach volejbal? Neboli - když mají více beach volejbalu, musí i více kompenzovat?
Opět nelze odpovědět obecně, většinou tomu tak ale je.
Když se bude fyzický stav dětí i nadále všeobecně zhoršovat, jak neustále probíhá v médiích, kam až to může vést?
Může to vést ke stálému narůstání počtu dětí, které trpí bolestmi pohybového aparátu. Již teď mnohé studie uvádějí, že vadným držením těla trpí více jak 40 procent dětí! Věřím, že toto číslo se bude do budoucna ještě více zvětšovat. Cílem by vždy mělo být vybudovat u dítěte pozitivní vztah k pohybu, který mu bude přinášet radost a potěšení.
Je beach volejbal jako sport dobrá volba pro dnešní mládež a pro lidstvo obecně, aby potlačilo choroby těla?
Ano. Celkově mám za to, že sportovní hry v písku a postupné učení se beach volejbalu je pro děti dnešní pasivní doby velmi přínosnou činností.
Velmi se mi líbí, že děti již předškolního a raného školního věku mohou začít se všestranně rozvíjejícími pohybovými aktivitami v tak vhodném prostředí pro vývoj pohybového aparátu, jako je písek. Proto pokud se bavíme o chorobách těla způsobené pasivitou a sedavým stylem života, určitě je to výborná volba!
