Exkluzivně: Rozhovor s Markét a Bárou o vítězství v Turecku
O tom, že Markét Sluková s Bárou Hermannovou před týdnem vyhrály světovku v Turecku, jistě všichni víte. Nám se holky podařilo zastihnout a vyzpovídat ještě předtím, než se rozjedou na farmu v USA, kde budou relaxovat i trénovat.
Gratuluju k vítězství, jak byste turnaj zhodnotily?
Markét: Děkujeme. Turnaj se nám povedl docela nad očekávání. Dlouho jsme ani nevěděly, jestli se vůbec budeme moci zúčastnit a nakonec jsme odjely s tou nejhezčí, zlatou medailí. Navíc jsme odehrály spoustu kvalitních zápasů proti výborným týmům, takže nás těší i naše předvedená hra, která bude určitě dobrým stavebním kamenem do zimní přípravy a do dalších let.
Který zápas byl pro vás nejtěžší?
Markét: Pro mě určitě zápas o postup do semifinále. Hrály jsme v opravdu šílených podmínkách, v prudkém dešti a větru, kdy nebylo vidět ani na krok. S volejbalem to už nemělo moc společného.
Bára: Já musím jedině souhlasit. Ráda bych si proti těm Ruskám zahrála za normálních podmínek, to by vypadalo určitě jinak. Počasí hrozně moc ovlivnilo vývoj zápasu, který jsme neodstartovaly úplně dobře. Naštěstí jsme to ale dokázaly otočit a probojovat se do semifinále.
Dokázaly jste přizpůsobit hru a špatné počasí využít, nebo jste se s tím po celou dobu praly?
Markét: V jeden den, v pátek, bylo opravdu počasí mizerné. Normálně mi změny počasí tolik nevadí, ale teď už to bylo hodně na hraně. V extrémních podmínkách, jako je silný vítr či déšť, vyhraje většinou ten, kdo jim nepodlehne a udrží dobré a pozitivní rozpoložení v hlavě. Člověk se prostě musí smířit s tím, že to špičkový volejbal nebude a že zápas bude těmito podmínkami negativně ovlivněn. To se nám s Barčou povedlo docela dobře. Změnily jsme styl hry a hrály tak, jak okolnosti vyžadovaly.
Bára: Před zápasem v tom příšerném počasí, jsme řešily, zda vůbec budeme hrát. Chvíli jsme vůbec nevěděly, co bude, protože na hřišti nebyl nikdo krom nás hráček. V tu chvíli jsem asi trochu vychladla, a proto byl začátek zápasu dá se říct nerozehraný. S vývojem utkání se nám více a více dařilo přizpůsobit hru počasí a s kladnými myšlenkami jsme ho dokázaly vyhrát.
Jely jste do Turecka i s myšlenkou, že se možná nebudete moci zúčastnit kvůli Markétinu zranění?
Markét: Ano, letenky jsme kupovaly jen těsně před odletem a i na místě jsme nechávaly tuto variantu stále otevřenou. Naštěstí to šlo, i když ke konci a hlavně po turnaji už kotník docela protestoval. Musela jsem s ním smlouvat, že když ještě vydrží další zápas, tak mu nalakuji nehty. A na to slyšel (smích).
Bára: Já na Markét viděla, že chtíč hrát je větší, než nějaký pochroumaný kotník.
Jaký to byl pocit vyhrát zlatou medaili hned na vaší páté společné světovce?
Markét: Úžasný. Na světovce máme zatím docela dobrou bilanci. Vyhrály jsme čtrnáct ze sedmnácti zápasů, ke kterým jsme nastoupily. Tohle je ale super zakončení náročné sezóny. Škoda té vynucené pauzy kvůli zranění, mohly jsme přidat ještě nějaké hezké umístění a bodíky z Číny či Mexika, ale asi to tak všechno mělo být.
Spousta lidí říkala, že to dvěma blokařkám klapat nemůže. Cítíte teď satisfakci?
Markét: Lidé říkali, říkají a budou říkat různé věci. Tvrzení, že dvě blokařky spolu hrát nemůžou se jim teď vyvrátilo, ale kdo bude chtít, ten si zase nějakou kritiku najde. Neřešíme to, nechceme stavět naší práci na ocenění od ostatních. Je to hezký bonus, ale myslím, že by to nemělo být tím hlavním hnacím motorem. Satisfakce je to hlavně pro nás, pro náš tým, pro lidi kteří s námi pracují a kteří nám od začátku věřili a fandili.
Jak jste vítězství oslavily?
Markét: Dohrály jsme docela pozdě, takže jsme si zašly na masáž a padly jsme do postele. Oslavy ještě plánujeme v USA, kam příští týden odjíždíme na kemp.
Bára: Daly jsme si k večeři jednoho Radlera, přeci (smích).
Co plánujete dál?
Bára: V úterý letíme na dva týdny do Arkansasu relaxovat do přírody, rozvinout své obzory v oblasti jogy a samozřejmě trénovat! Máme tam moc hodné kamarády, kteří nám tam uprostřed louky, na které se pasou koně, postavili jeden kurt a už se tam moc těšíme.
Foto: FIVB
